1 gen 1958 anni - Óe Kenzaburó 1935 - žije

Descrizione:

* na Šikoku, což je v jeho dílech zřetelné.

Prozaik, esejista a nositel nobelovy ceny za lit. z roku 1994.

Někdy bývá považován za prvního skutečně moderního spisovatele. Prý osvobodil japonskou literaturu z její zakořeněné tradice a začlenil jí do proudu literatury světové.

Pocházel z početné rodiny, která žila ve vesnici aniž by ji víceméně opouštěla. Důležité pro něj byly také ženy v rodině, protože matka a babička byly dobré vypravěčky. Příběhy, které mu od dětství vypravovaly (místní legendy atp.) na něj měly vliv.

Po válce se děti ve školách začaly učit o demokracii a humanismu a proto se z něj stal velmi humanisticky orientovaný spisovatel.

Odešel do Tokia, kde začal studovat fr. lit., ale četl také americkou a byl ovlivněný hodně J.P. Sartre a významné dílo pro něj byl Huckleberry Finn.

Ve 22 letech začal sám psát a velmi brzy získal Akutagawovu cenu a začal spolupracovat s různými časopisy.

Na počátku 60' přišel zlom, narodil se mu syn Hikari, který byl mentálně postižený, což mělo očividný vliv na jeho tvorbu viz. Soukromá záležitost. viz. file

V 50' zpracovával motiv dětství, ve kterém se pomocí vzpomínek vrací na venkov. Tam jsou chlapci v jeho dílech často svědky nebo obětí nějaké brutality u dospělých v důsledku války. V tomto duchu je psána i povídka Chov. Jedná se o chov černocha, který během války spadl na jejich území a vesničané se o něj starají jako o kuriozitu. Zavřeli ho do sklepení.
Za to dostal Akutagawovu cenu.

Rvát výhonky, střílet mláďata - Děti z města jsou kvůli válce poslány do vesnice, kde měly zahrabávat mrtvoly. Dostanou však nemoc a zůstanou ve vesnici uzavřeny, zatímco všichni ostatní utekli.

Po válce zažíval pocit ponížení a zmatku v 60' napsal Mladík, který se opozdil.

Hirošima nóto - Úvahy o válce jako takové, o míru, atomových bombách.

Současná hra - o tajné levicové skupině ukryté v horách

Experimentuje s různými postupy a dost často používá cizí přejatá slova.

V 80' napsal Ženy naslouchající dešťovému stromu - Zabývá se zde různými problémy současné společnosti. Atomovkou a například také postavením žen.

Dopis letům, na které rád vzpomínám

V 90' napsal trilogii
Dokud spasitel nedostane ránu
Skomírání
Velký den

Získal nobelovu cenu 94

Přemet- o nepřehledné společenské a náb. situaci ve společnosti 90'

Sayonara watakuši no honyo - Protagonista připomíná autora. Zpočátku je tragičtější ale postupně se uvolňuje a ke konci se z něj stává parodie. Protagonista se jako stařec podílel na jakémsi teroristickém spiknutí.

!!!POČÍTÁ SE I MEZI SOUČASNÉ AUTORY!!!

Aggiunto al nastro di tempo:

Data: