1 gen 1950 anni - Mishima Yukio - šikana- 1925 - 1970

Descrizione:

VYchovávala ho vzteklá aristokratická , nemocná babička, což se na něm poznamenalo. Držela ho zkrátka a tak neměl žádné přátele, nehral žádné hry, žádné sporty a neustále byl pod dozorem. Spoustu času trávil se svými sestřenicemi.

Už jako malý psal první literární pokusy, povídky apod.

Byl to prozaik, dramatik a z počátku psal taky waku.

Studoval šlechtické gymnázium gakušúin a na výšce práva a během to psal čím dál víc. Studentské zážitky se odrazily např. v povídce Tabako. Zažil šikanu poté, co se kamarádům sportovcům svěřil, že píše. Asi kvůli tomu a kvůli přísnému otci začal používat pseudonym.

Trauma ze šikany zpracoval v díle Mladík, který píše básně.

Během ww2 byl povolán na frontu, ale předstíral tuberkulózu a nevzali ho ale na nějakou dobu ho nasadili do továrny na výrobu letadel.

Po válce se vydal za Kawabatou aby mu poradil jak nejlíp psát.

Jedním z prvních románů je Zloděj, kde se objevuje motiv sebevraždy.
Zpověď masky je částečně autobiografické dílo, ve kterém se objevují prvky homosexuality. Toto dílo zaznamenalo velký úspěch a Mišima se po vydání stal hvězdou.

Začal psát čím dál víc, psal eseje a začal psát kromě kjógenu všecky divadla. Celkem asi 40 her.
Markíza de Sade - vystupují zde jen ženské postavy a vyjadřují názor na markíze de Sade.
Wagatomo hitorá - můj kamarád Hittler

Procestoval Evropu, Řecko a taky Brazílii. V Řecku se zbláznil do tělocviku a začal posilovat, trénovat bojové sporty a cvičit.

Zlatý pavilon - Inspiroval se skutečnou událostí požáru tohoto pavilónu.

Slunce a ocel- esej. Intelektuálové podle něj posilují jen duševní vlastnosti ale měli by se soustředit také na tělo.

Moře hojnosti - Tetralogie popisující 4 různá převtělení jedné bytosti. Zamýšlí se zde nad vývojem japonské společnosti a kultury.

Během své tvorby byl 3x navržen na Nobelovku a ještě byl zasažen tím, že jí vyhrál Jasunari.

Byl nacionálně zaměřený a postupně si vybudoval svojí vlastní armádu tzv. Tate no kai - společenství štítu. Byla to skupinka pár desítek lidí, kteří dělali bojová umění a přísahali chránit císaře.

V roce 70 spáchal demonstrativní sebevraždu. Bylo pro něj charakteristické, že ve své tvorbě hledal krásu duševní nebo fyzickou. Je svým způsobem považován za geniálního spisovatele.

Pro jeho postavy je typická jakási duševní nerovnováha a i on sám se během života změnil z křehkého estéta na militantního vůdce siláka. Popisoval mužskou krásu většinou homosexuálních či bisexuálních mužů.

Neměl rád příliš banální jazyk, vysmíval se banálním dialogům, používal s oblibou archaismy a vzletná slova a v jeho tvorbě se neobjevuje moc lyriky.

Hl. témata jsou pro něj zmar a smrt.

Aggiunto al nastro di tempo:

Data: