Po Eleaté (1 jan 500 ano antes da era comum – 1 jan 428 ano antes da era comum)

Descrição:

 Empedokles
 Čtyři počátky-oheň, vzduch, země, voda, chceme-li vysvětlit mnohost, musím mít mnohost na úrovni principů
 Všechno je složeno ze čtyř prvků.
 Ještě jsou zde prvky: Lásky a sváru, kde láska prvky spojuje a svár je rozděluje
 Anaxagoras
 Všechno co je homogenní látka má vlastní počátek
 Ať vezmeme malý kus čehokoliv, najdeme v něm počátky všech látek.
 Především vidíme, že νοῦς má být vlastně také jedním z počátků!
 Pro všechna ostatní jsoucna totiž platí „vše ve všem“, tj. v každém mase najdeme i zlato, kosti a vše ostatní. Ale νοῦς je pouze v něčem (viz B11) a naopak νοῦς existuje i v čisté s ničím nesmíšené formě (B12).
 Protože má tak výjimečné vlastnosti, může mu být přisouzena zásadní funkce — poznává skutečnost a uvádí ji v pohyb.
 νοῦς uvádí směs do pohybu na základě svého poznání všech věcí.
 Atomisté
 Počátky jsou — na nejobecnější rovině — dva: jsoucno a nejsoucno. Takové vyjádření je pochopitelně vědomá a záměrná vzpoura proti eleatům. Jsoucno znamená něco plného (těleso), nejsoucno pak úplný opak, absenci čehokoli tělesného, tedy prázdno. Prázdno je nekonečné
 Naopak jsoucno může být blíže charakterizováno. Především existuje nekonečně mnoho jsoucen (důsledná pluralistická odpověď na elejské jedno).
 Všechna tato jsoucna jsou nedělitelná (ἄτομα), protože jsou plná, tuhá, přitom dělit lze pouze v prázdnu.
 Liší se od sebe třemi vlastnostmi, z nichž nejdůležitější je tvar (a velikost, jež v uvedených zlomcích není zmíněna, a představuje tedy čtvrtou vlastnost atomů). Žádné jiné vlastnosti atomy nemají, nelze jim tedy připsat měkkost či tvrdost, barvu či vůni, chuť, zkrátka žádné smyslově vnímatelné vlastnosti. Atomy jsou svým způsobem jen „kvantity“, masy jsoucna.

Adicionado na linha do tempo:

Data: