13 janv. 1879 - Rozkol v hnutí narodniku (Přerozdělení půdy/ Lidová svoboda)

Description:

po neúspěšné akci chožděnije v narod se část narodniků sdružila v této organizaci, která se rozhodla kombinovat politický boj s terorismem
- poč. 1862 vznikla z popudu Gercena a Ogarjova v Petrohradě tajná revoluční organizace Půda a svoboda, přestože byl jeden z jejích zakladatelů Serno-Solovjevič zatčen v 7/1862, skupina působila dál a měla buňky i v dalších městech, zanikla 1864
- 1876 v Petrohradě vznikla nová narodnická organizace Severní revoluční skupina, později pozměnila název na Půda a svoboda, mezi její členy patřili Natanson, Michajlov, Plechanov
- narodnici založili roku 1862 v Petrohradě organizaci Půda a svoboda (Zemlja i volja), která se však brzo rozpadla.
- V roce 1876 byla Zemlja i volja obnovena a vypracovala program reforem na venkově. Roku 1879 se rozpadla na dvě organizace - Narodnaja volja (Vůle lidu) se zaměřovala na teroristické akce, Čornyj pereděl zůstal u původního programu. Narodnaja volja zcela opustila idealizované představy o ruských rolnících a terorem se snažila narušit carismus. Vyvrcholením její činnosti byl úspěšný atentát na cara Alexandra II. (13.3.1881). Následné represe spolu s industrializací a rozvojem soukromého vlastnictví půdy znamenaly pokles vlivu narodnictví. Část přívrženců se podílela na vzniku strany eserů (1902).